Vyhnanci

Nový fenomén v dějinách gaspárů. Vyhnaní. Dosud spojované s vyhnáním sudetských Němců po konci druhé světové války se v současnosti rozšířilo i pro gaspáří národ. Jak k tomu došlo? Legitimní královna Mechtilda I., vládkyně Unie Severních gaspárů, vyhnala svůj lid a ti se stali putujícími nomády. Dosud bylo zvykem (gaspáři nemají psaný zákon, veškeré dění uvnitř obce gaspárů je neseno tradicí - vůdce svrhnout a vyhnat do vyhnanství, případně prohlásit za šílence. Královna Mechtilda však učinila nevídaný akt vyhnání občanů své říše mimo její hranice. Jakožto legitimní královna k tomu měla právo a gaspáři v mžiku přišli o svá privilegia, funkce i území. Pochopitelně ne všichni. I šílená panovnice potřebuje své nohsledy. Těmi se stala rodina gaspárů Risspolžinských. 

Vyhnaní gaspáři nyní zmateně putují světem. Setkávají se ilegálně, nemaje svých paláců. Naštěstí je v tradici gaspárů počítáno se vším a nejvyšší slovo bude mít Velká rada Herberk, která je ochránkyní gaspářích tradic a je nadřazena všemu gaspářímu dění. Tím, co rozhodne Velká rada Herberk, jsou gaspáři.

Ale i to má háček. Gaspáři Unie severních gaspárů se zřekli Země Divokých krys, zavrhli Velkou radu a gaspár z Dolštejna, člen Velké rady odložil svou korunku slávy. Dalším členem Rady byl(je) gaspár Brejvy Scarabev, který je zcela odloučen od gaspářího společenství trvalým vyhnanstvím. 

Jediným zůstavším člebem Velké rady Herberk je gaspár Jan z Helvajzu, vůdce Gopherslandu. A jeden poslanec rady není oprávněný vydávat závazná rozhodnutí. 

Bude složité vyřešit současná zapeklitý stav Severních gaspárů.