Královna gaspárů
Jen jednou měli gaspáři královnu. Bylo to v době, kdy se severští gaspáři rozešli s nesnesitelnou nejpasivnější tyranskou vládou, jaké kdy byl člověk schopen. Z (ne)vládou gaspára z Helvajzu, šiřitele vědecké pasivity. Gaspáři vždy přivyklí státnímu zřízení, nebyli schopni odejít ze Země Divokých krys, jejíž součástí byli po desetiletí. Zřekli se tedy všech vazeb na Z.D.K. a založili si na gaspářím severu nový domov, Unii severních gaspárů. Do čela si postavili 1. ženu vládkyni, královnu Mechtildu I. Munďu, mezi Eskymáky (GEKIPEDIE) známou jako Muši Kiporovou.
Nejprve vše bylo idilické. Posléze se ukázalo, že královna je zcela nesvéprávná (to by nebylo tak zlé, ostatně nesvéprávných vůdců měli gaspáři mnoho). Její nesvéprávnost však přerostla v touhu zabydlet se u Dolštejnových ve sklepě, aby byla blíže intelektuálnímu výkvětu gaspářího světa, gaspáru z Dolštejna.
Ukázalo se to však jako neschůdné. Sklep Dolštejnových nevykazuje obývací možnosti, byť to synek Dolštejnových zkusil jedno léto...
Královna tedy vyhnala gaspáry z Unie, zabouchla vrata a sama putujíc vyprázdněnými síněmi dosud setrvává ve své říši osamocena. Gaspáři, vyhnáni a rozptýleni v diaspoře (GEKIPEDIE), unaveni svými neschopnými a všehoschopnými vůdci rozhodli být nadále gaspáry rozptýlenými, stali se nomády. Královský titul, tak jako v římské republice, je nyní zapovězenou hodností gaspářích nomádů. Ti nyní čekají na svého spasitele, služného Velkého koordinátora, který opět sjednotí svůj roztýlený lid.
