Eskymáci

Eskymáci nebo přesněji Gé-skymáci je etnonymum pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Země Divokých krys. Žijí ve skalních hradech severních svahů Nového Dolštejna. Po celý rok jsou vystaveni především větrům. Oblékají se v tkané lišejníky, pojídají hraboše a houby. Jejich vládkyní od dávnověku byla královna Muši Kiporová, známá mezi gaspáry jako Munďa nebo později královna Mechtilda. 

V nedokončené opeře k uctění královny se praví, že královna byla ohrožována na životě vždy, když přišly kruté severní mrazy. Eskymáci v době zimního temna okusovali v královském iglů královně různé výstupky tělní a královna pak z jara působila plochým dojmem. Jednoho dne se rozhodla svůj osud změnit a jala se připravovat útěk do jižních krajin, respektive na opačnou stranu hory Nový Dolštejn. Eskymáci se o útěku dozvěděli  a jali se královnu Muši Kiporovou pronásledovat. Následuje očité svědectví polárního básníka H.C. Artmanna, který své pozorování vepsal do útlé brožůrky "Dětičky, ne abyste vybryndali krev vedle": (otiskujeme jen závěrečnou část popisující samotný královnin útěk) ......Tu řekl starý Eskymák: To jsem si mohl myslet. Eskymácká královna ujížděla se saněmi pryč. Eskymáci běželi za ní. Když Eskymáci viděli, že saně nedohoní, volali (zde měl být v opeře velký Eskymácký sbor): počkej, naše královno, chceme ti dát do saní bohatství na cestu! Královna saně zastavila (Byla venkoncem hamyžná. Kdo by nezastavil? Pozn. NJ). Starý Eskymák položil na okraj saní prsty. Královna mu usekla sekerou prsty. Spadly do sněhu. Královna jela dál. Starý Eskymák už neměl prsty. Nyní se pokusila zastavit královnu stará Eskymačka (Žena ženě spíše uvěří? Je to možné? Poz. NJ): Počkej mé dítě. Chci ti dát do saní bohatství!. Královna zastavila saně, stará Eskymačka dala prsty na okraj saní, královna jí sekerou prsty usekla. Spadly i s bohatstvím do saní. Královna vyjela dál . Ještě dlouho slyšela sbor Eskymáků volajících (zde opět měl být mohutný sbor eskymácký): Časke tuona haeppo, mo kadsa kaskosid! (Překlad z eskymáštiny: Hoď nám aspoň naše prsty zpátky, ty kurvo! Pozn. NJ).

Po mnohých peripetiích překonala královna Muši vrchol Nového Dolštejna, přijala jméno Mechtilda - Vítězná (Pozn. NJ) a jala se uchvacovat moc mezi gaspáry. Je to pochopitelné. Byla zvyklá vládnout. Leč, osud tomu nechtěl. Znuděná všemi, zbavila se gaspárů a stále prchající před komandy Eskymáků unikla do ilegality, kde se schovává dosud.